„Aktivní občanství není silnou stránkou českých žáků,“ uvedl ředitel COV Petr Čáp a dodal, že „žáci mají jen velmi nízkou ochotu podílet se v budoucnu na životě komunity či jít k volbám“. Z mezinárodní studie občanské výchovy dokonce vyplývá, že ČR v tomto ohledu zůstala daleko za předposledním Bulharskem. Svou účast ve volbách totiž zvažuje pouhých 47 % žáků – z toho jen 2 % jsou rozhodnuta jít k volbám určitě.

To je pro českou společnost špatná zpráva, protože, jak tvrdí politolog Petr Fiala: „Pokud nám vadí současný stav politiky, máme pocit vzmáhající se korupce a celkového politického úpadku, pak určitě není rozumné spoléhat na to, že to vyřeší odněkud se vynořivší zázrační politici.“ Klíčem může být právě kvalitnější práce se žáky na školách a následně jejich větší zájem o politiku.

Se stavem na školách nejsou spokojeni ani učitelé. „Občanskému vzdělávání na mnoha školách není poskytován dostatek prostoru. Samotný předmět občanské výchovy je často mými kolegy znevažován,“ říká Petra Slámová, učitelka ze ZŠ Zákupy, která se poslední dva roky v rámci projektu Výchova k občanství podílela společně s dalšími 70 učiteli a 20 odborníky z vysokých škol i neziskových organizací na testování a vývoji nové koncepce.

O tom, jaké občanské vzdělávání dnes pro mladé lidi v ČR potřebujeme, budou na třech regionálních konferencích diskutovat učitelé základních a středních škol spolu s politiky a filozofy. První konference se koná 26. 4. v Praze, další 3. 5. v Ostrově u Karlových Varů a sérii uzavírá 9. 5. Brno. „Nabízíme školám alternativu v pohledu na občanské vzdělávání mladých lidí, protože cítíme, že vzrůstající pocit marastu ve společnosti může vést k jednoduché politické manipulaci s občany a radikalizaci různých názorových skupin,” vysvětluje Petr Čáp.

Projekt Výchova k občanství (Centrum občanského vzdělávání) je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost prostřednictvím Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.